Lidé nejedli dříve jako dnes. Konzumovali jsme sezónní jídlo z místních zdrojů a vařili jsme recepty, které jsme získali od našich matek či babiček. Nenašli bychom žádné polotovary či počítání kalorií. Dříve jsme jedli skutečné jídlo a užívali si to.
Co se stalo se stravováním?
Jako společnost jsme celkově pravděpodobně lépe krmení než tomu bylo kdy dříve v minulosti, ale jsme i lépe vyživováni? Existuje mnoho nových teorií, které podporují odpověď „ne“. Máme mnoho potravin, ale nejsou výživně a strádáme na buněčné úrovni.
Je těžké přesně určit přesný moment v historii, kdy se zvrhla kvalita stravování a představa zdravého jídelníčku. Problematickou chvílí se ovšem stalo především, když nám vláda začala říkat, co máme jíst.
Nutriční vědy jsou plné nepřesností. Je složité využít současné vědecké metody ke studiu vlivu stravovacího plánu na populaci. Není možné využít dvojitě slepou studii s kontrolní skupinou užívající placebo (jak se běžně dělá u léků), protože nelze vytvořit placebo jídlo. Většina studií o stravování je tak slabá, jsou založeny pouze na malé skupině lidí.
Konflikt či zájem?
Nejvlivnější instituce FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v USA) a Health Canada se snaží o to nejlepší – chtěli by, abychom všichni byli tak zdraví, jak je to jen možné. Pro moderní společnost je důležité, aby byla v dobré kondici. Jejich stravovací doporučení, které je inspirací pro celý svět, se zakládají na aktuálních trendech v nutriční vědě a politických vlivech.
Například kanadský potravinový průvodce je přímo navržený poradním výborem 12 lidí, pocházející z různých průmyslových organizací:
– The Vegetable Oil Industry Council – rada o rafinovaných a zpracovaných rostlinných olejech
– The British Columbia Dairy Foundation – mlékárenské sdružení, jehož cílem je udržet doporučené denní dávky mléka na vysoké úrovni
– The Food and Consumer Product Manufacturers Board – sdružení těch, kdo přináší nutričně prázdné produkty, které najdeme na poličkách obchodech s potravinami
Přijde vám v pořádku, že profesionální průmyslníci, kteří vydělávají na našem stravování, diktují to, co máme jíst? Rozhodnutí o našem stravování dnes vlastně předáváme druhým. Neumíme obvykle naslouchat signálům našeho těla a stravovat se tak, jak naše tělo požaduje.
Přesto tyto signály naše tělo stále vysílá. Musíme se otevřít svým instinktům. I běžná chuť na jídlo, když nás honí mlasná, nám něco důležitého naznačuje.
Máte chutě na slané? To proto, že tělo potřebuje více soli. Přidejte do nezpracovaných potravin trochu zdravé mořské soli. Zbavíte se touhy a budete mít více energie.
Máte chuť na tučné? Vaše tělo může mít nedostatek esenciálních mastných kyselin či vitamínů rozpustných v tucích. Orestujte syrovou zeleninu například brokolici na extra panenském olivovém oleji. Vaše tělo tak bude moci přijmout vitamíny A a K.
Máte chuť na sladké? Této touze nelze nikdy věřit. Touha po sladkém je obvykle důsledkem nerovnováhy střevních bakterií či nedostatku krevního cukru. Pomozte svým střevním bakteriím dosáhnout potřebné rovnováhy a chutě na sladké dramaticky ustoupí.
Průvdce skutečným jídlem
Aneb jak jíst jako před 100 lety:
1. Jezte jídlo, po kterém se cítíte zdraví a plní energii po celý den. Pro někoho to může být potrava bohatá na proteiny či syrová „raw“ strava. Či někde mezi tím. Po vhodné stravě se budete cítit plní sil po celý den a večer budete dobře spát.
2. Jezte nezpracované sezónní potraviny. To zahrnuje nezpracované maso, tuky, obiloviny, syrové i upravené ovoce a zeleninu.
3. Každý den si dejte potraviny bohaté na energii, jako je ovoce a zelenina, syrové ořechy a semínka, přírodně fermentované potraviny.
4. Najděte si každý den čas na přípravu a užití si svého jídla.
