Pozitivní zprávy, které povznesou duši a obohatí váš život!

Přirozený les a jeho význam

Sdílejte naše články a podpořte Radostné zprávy!

Pro lidské společenství bývá procházka lesem tím nejlepším odpočinkem, má na ně blahodárné účinky jak po stránce fyzické, tak i psychické, zkrátka na celé jejich zdraví. Ale zdravý, přirozený les není pro člověka až tak pohodlným místem, spíše naopak.
Přirozený les a jeho význam
Nejen touha zpřístupnit blahodárné působení na lidské zdraví, ale také chamtivost, touha po rychlé návratnosti a neznalost přírodního koloběhu stojí za zničením přirozených, zdravých lesů.

Není nad procházku pod baldachýnem větví stromů, pečlivě uklizeným lesem, ze kterého byly odstraněny stromy napadené dřevokazným hmyzem či houbami; lesem, jehož rovné kmeny smrků stojí tak akorát od sebe a v chůzi nebrání šlahouny ostružiní či větvičky křovin; lesem, ve kterém si můžeme nasbírat lesní plody nebo se natáhnout k příjemnému odpočinku na paloučku zalitém slunečními loučemi a zaposlouchat se do zpěvu ptáků.

Skutečně krásná idylka, ale to je jen jedna strana mince, ta světlá. Má však i temnou stránku a ta bohužel převažuje.

To, zač považují lidé za zdravý a přirozený les, jsou ve skutečnosti jen plantáže monokultur, stejně je tomu u bylinných plantáží, jako jsou cukrová třtina, bavlna, kukuřice apod. To pro les není ani přirozené, ani zdravé.

Lesy existují na naší zemi už více než 300 milionů let bez zásahu člověka.

Dokázaly velice dobře přežít a rozvíjet se, jsou vyváženým ekosystémem s miliony druhů rozmanitého života. Nikdo v nich nedělil organismy a živočichy na užitečné a škodlivé, krásné nebo nebezpečné, přesto spolu vytvářely harmonický celek. Přirozený zdravý les je nádherná ukázka dokonalosti přírody v její rozmanitosti, ve zrodu a smrti, v přirozeném koloběhu života.

Původní význam lesů v krajině před jejich obhospodařováním lidmi:

  • rezervoár zadržované vody
  • odstraňování povodňové hrozby
  • ochrana před dřevokazným hmyzem a houbami
  • zásobárna potravy a přirozených úkrytů pro organismy
  • ochrana přes širokopásmovými polomy
  • pestré podmínky pro lesní organismy, jako jsou světlo, stín, mrtvá masa dřeva, suché stojící stromy, koruny živých velikánů, křovinatý a travní porost, dostatek vody a živin
  • přirozený přírodní výběr a selekce druhů vhodných právě pro daný typ podloží, nadmořskou výšku, prostředí, druh půdy, klimatické podmínky
  • zdravý a silný růst smrků díky přirozenému výskytu až kolem 800 metrů nad mořem doprovázený i ostatními druhy (javor, tis, jedle a borovice). Dominujícím se smrk stává až ve výšce 1200 metrů nad mořem
  • neměnný koloběh života a smrti zabezpečuje tu nejvyšší různorodost
  • cyklická přirozená obnova lesa bez zásahů člověka, některé stromy odumřou, jiné vyrostou a les tak žije dál
  • úžasný soubor mikrosvětů

Přirozený les a jeho význam

Shnilý kus dřeva je pro člověka bezcenný

Avšak pro život mnoha organismů je skvělým místem pro život díky živinám, které obsahuje. Také pro půdu odumřelé dřevo znamená obohacení, kvalitní humus je pro zdravý růst stromů nezbytný. Je ideálním substrátem pro klíčení nových stromů, semenáčků. Velmi důležitou vlastností shnilého dřeva je také schopnost efektivně v sobě zadržovat vodu díky vysoké pórovitosti (stejně jako mycí houba). V časech sucha ji pak část předává okolí.

Spadlé stromy hrají i další významnou roli.

V horských bystřinách a potocích tvoří přirozené nádržky, malé přehrady, které vodu nejen zadržují nad i pod hladinou vody (v půdě), ale také výrazně zpomalují prudkost toku. To má za následek menší hrozbu povodní – čím více vody lesy zadrží, tím méně se jí dostává pro přívalové povodňové vlny.

V přirozeném lese díky spadaným kmenům voda ve vytvořených jezírkách a přehradách stojí, nejvýše přetéká přes okraj, zatímco ve vyčištěném lese s upravenými břehy potoků se voda valí korytem jako toboganem vysokou zničující rychlostí.

Smrt a její podoby jsou pro les životodárné

  • Spadané stromy pro půdu i pro vodu, pro suchozemské i vodní organismy.
  • Jsou úkrytem, potravou, bojištěm, svatebním ložem, zásobárnou vody.
  • Mrtvé stojící stromy mají klíčový význam pro rozmnožování některých dnes už vzácných ptáků i menších savců.

Objem mrtvé masy dřeva odpovídá jedné třetině lesa – to je zcela zásadní.

V obhospodařovaných lesích téměř zcela chybí. S mrtvými stromy zmizeli i ptáci, kteří se živili dřevokazným hmyzem. Tím dochází k přemnožení hmyzem, narušování rovnováhy a celkového zdraví lesa.

Hlad po dřevě ve strojírenství, stavebnictví, v nábytkářském sektoru či po levné topné energii narůstá. Člověk se naučil vysazovat a udržovat především lesy s rychle rostoucími stromy, smrky. Smrk má rovný vysoký kmen, dobře opracovatelné měkké dřevo, rychle roste, je tedy velice žádaný pro svůj ekonomický význam.

Rozdíl mezi smrkem rostoucím ve zdravém přírodním lese a smrkem vysázeným v stejnorodém lese.

Zatímco mladé stromky, které člověk vysazuje najednou velkoplošně, rostou v prvních létech velmi rychle, semenáčky v přírodním lese naopak velmi pomalu. Uměle vysázené smrky mají opačně postavené těžiště, vysoké, holé a tenké kmeny s hustou korunou, kdežto v přirozeném lese jsou smrky kuželovité s nejširší základnou dole, u země. To je přirozeně ochraňuje proti prudkým každoročním větrům a díky tomu se dožívají i 400 rokům.
Přirozený les a jeho význam

Obhospodařovaný les

  • má smrky vysázené v hustých řadách, aby byla výtěžnost co nejvyšší.
  • Dřevo díky rychlému růstu je řídké a málo pevné. Kmeny jsou vysoké a úzké se zelenými větvemi ve velkých výškách. Tím se stávají nestabilními a ve vichřicích se snadno lámou.
  • Díky jednodruhové výsadbě se také velice snadno a rychle promořují dřevokazným hmyzem a houbami, což také napomáhá snadnému zlomení.
  • Při nedostatku slunečního světla zcela chybí spodní porost – traviny, kapradiny a křoviny, půda je bez humusu, chudá.
  • Stačí jediná pořádná vichřice a desítky let práce přijde vniveč, zůstanou obrovské polomy a díky podmáčení dochází na strmějších svazích k rozsáhlým sesuvům půdy.

Všechny stromy v uměle vysázených lesích jsou jednověké. Jak se naráz vysadily, tak se naráz vykácí a celý les zmizí.

V roce 2004 řádila v Tatrách vichřice. Její následky byly katastrofální. Přes 3 miliony polámaných nebo vyvrácených smrků na celkové ploše 12 500 hektarů. Podobná kalamita zasáhla tatranský národní park i v roce 1915. Člověkem vytvořený les nepřežije ani 100 let, to není ani miliontina doby, po kterou to zvládla příroda.

Přesto kalamitou biotop lesa nezaniká, je to jen nová etapa v životě lesa. Jen mu lidé musí dát šanci. Nestarat se o polom, nechat ho na pokoji. Příroda se sama o něj postará dokonale.

Přesto kalamitou biotop lesa nezaniká, je to jen nov etapa v životě lesa. Jen mu lidé musí dát šanci. Nestarat se o polom, nechat ho na pokoji. Příroda se sama o něj postará dokonale.

Co je skryto za famózním zvukem stradivárek? Dřevo. Pomalu, velmi pomalu rostoucí dřevo. Ze stromů obhospodařovaného lesa by ho Antonio Stradivari nikdy nezískal a svět by byl zase o trošičku chudší.

To, co lidé vnímají jako katastrofu, je pro budoucí, přírodní les dar, dar života.

Příroda tím odstraňuje nepřirozený stav lesa, způsobený lidmi. Naopak těžba dřeva kalamity má na les zničující dopad, změní celé oblasti na pustinu. Zatímco na polomech, ponechaných svému osudu, bují život.

Vše nové se rodí pomalu a neznalost ze začátku vzbuzuje strach a odpor, všemu by chtěl člověk vnutit svou představu pořádku, přesto už začíná obroda, u nás i v zahraničí.


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 90 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
© Radostné zprávy ;-)
Více:
Brno autor: Norbert Aepli zdroj: Wikimedia commons
V Brně jsou všichni šťastní (video)

Brňáci vytvořili video, kde sami tančí a radují se ze života spolu se songem Happy od Pharrella Williamse. Podtitulem videa...

Zavřít