O zdravotních efektech cvičení jógy se hovoří často. Jógu cvičí lidé, kteří si chtějí zlepšit svoji vitalitu, protáhnout tělo či narovnat záda. Mnozí využívají jógu k rehabilitaci po úrazech. Nicméně efekt cvičení dosahuje mnohem dále.
Dr. Sara Lazar z Harvardu se dostala k józe po zranění kolena při trénování na maraton. Lazar doufala v pomoc od jógy, ale nakonec od ní dostala mnohem více. Během několika týdnů se cítila klidnější a méně vystresovaná. Taktéž si všimla vyšší empatie a rostoucího pochopení vůči ostatním. Přestože to je běžně popisovaný efekt cvičení jógy, u Dr. Lazar se objevila vědecká zvědavost a měla podezření, že změny musí mít základ v mozku.
Rozhodla se tedy změnit svůj dosavadní výzkum a zaměřila se na studium vlivů cvičení jógy a meditace na funkce mozku. Výsledky byly zarážející. Skenování mozku magnetickou rezonancí u pacientů, kteří podstoupili osmitýdenní program meditace všímavosti, přineslo jasné důkazy, které ohromily mnohé další odborníky.
Ve srovnání s kontrolní skupinou došlo u cvičících k nárůstu ve velikosti hipokampu. Hipokampus je součást velkého mozku, který je důležitý v učení, pro paměť i regulaci emocí. Je to právě taot část mozku, která jako jedna z prvních oblastí degeneruje u Alzheimerovy choroby. Menší hipokampus je pozorován u osob s těžkou klinickou depresí a posttraumatickými stresovými poruchami.
Efekty cvičení vzbuzují stále větší fascinaci. Zaměřila se na ně i takzvaná sociální neurologie, která je na hranici mezi biologií a psychologií. Studuje, jak náš nervový systém ovlivňuje interakci s dalšími a jak vyjadřujeme emoce. Stále více zkoumá vliv jógy a meditací.
Spojení mezi jógou a meditací bývá často přehlíženo, protože se cvičení jógy zaměřuje především na fyzické cvičení. Přitom po více než 5000 let historie jógy bylo smyslem jógy primárně spojení těla a mysli. Fyzický aspekt jógy nebyl nikdy ten hlavní.
