Pro některé mohou být ranní hodiny příjemnou a osvěžující částí dne, ale těm, kteří rádi ponocují, zní tón budíku narušující jejich poklidný spánkový cyklus přímo děsivě. Právě proto je jejich největším spojencem tlačítko pro odložení budíku.
Pozoruhodné však je, že toto desetiminutové (pro některé až třicetiminutové) prodloužení spánku je ve skutečnosti zapomenutým nepřítelem.
Troška historie
První budík byl sestrojen Levi Hutchinsem roku 1787 v New Hamphshire. Ten byl nastaven tak, že zvonil každý den ve 4 hodiny ráno. Až o několik století později společnost Westclox představila řadu budíků “Drowse”, které umožňovaly 5 – 10 minutové odložení.
V dnešní době lze tuto funkci využít (nebo zneužít) prakticky v každé domácnosti. Dle jednoho průzkumu si takto prodlouží spánek minimálně třetina Američanů, a to více než třikrát denně, a větší část lidí ve věku od 25 do 34 let odkládá budík každý den.
Co nám říká biologie spánku
Tento podvědomý zvyk může snižovat naši energii. Používání budíku obecně ve skutečnosti není příliš dobrý nápad. Abychom zjistili proč, je potřeba se důkladněji podívat na biologii našeho spánkového cyklu.
Během spánkového cyklu naše mozková aktivita prochází několika fázemi, z nichž nejzásadnější je REM fáze.
Před probuzením vysílá náš mozek do těla hormony jako kortizol nebo adrenalin, které zapříčiňují přechod z REM fáze do slabšího spánku. Při náhlém probuzení, způsobeném zazvoněním budíku, se tento proces přirozeného probouzení přeruší, což může mít za následek únavu a závratě trvající i po celý zbytek dne.
Pokud zazvonění budíku několikrát odložíme, obzvláště v případě, že jsme spánku neměli dostatek, připravujeme tím svoje tělo o tu nejzásadnější fázi spánku, tedy REM, což může mít neblahý vliv na naše kognitivní schopnosti.
Jednoduché řešení
Ale jak je možné tento problém řešit? Je to jednoduché: potřebujete více spánku. Vyzkoušejte budík nastavit na dobu, kdy ve skutečnosti vylézáte z postele (po jeho posledním odložení).
Pokud toto nebude fungovat, zkuste budík posunout dále od postele, což vás doslova donutí z ní vstát.
A ti, kteří zkrátka bez odkládání budíku nedokáží žít, si musí sami nastavit přísnou hranici. Snižte spánkovou deprivaci tím, že si dovolíte budík odložit pouze jednou. (10 minut přerušovaného spánku je stále lepší než 30.)
Jako dlouhodobé řešení se pokuste využít cirkadiánních rytmů vašeho těla pravidelným usínáním a vstáváním. Tím si vaše tělo vytvoří návyk a bude se schopné probudit i bez nutnosti budíku.
Pověste vaši “odkládací závislost” na hřebík a naplno si užijte rána plná svěžesti a energie. Nenechte vstávání být vašim každodenním bojem.
Máte nějaké jiné nápady pro snazší vstávání? Podělte se s námi níže!
