Radostné zprávy

Pozitivní zprávy, které povznesou duši a obohatí váš život!

Odejděte ze systému s odchazime.cz

Sdílejte naše články a podpořte Radostné zprávy!

Odcházíme.czPro všechny, které neuspokojuje mainstreamový život a touží dosáhnout změny, je tady český internetový projekt www.odchazime.cz. A protože odchod ze systému je cestou k radostnému životu, témata tohoto webu jsou našim návštěvníkům velice blízká. Proto přinášíme zajímavý rozhovor o opouštění systému se zakladatelem webu, Daliborem Dávidem.

– Co Tě Dalibore vedlo k tvorbě projektu?

Jednou jsem se zamýšlel nad tím, proč mají lidé tolik trápení, proč jsou nespokojeni a nešťastní a co je vede k tomu žít, v mnoha případech, destruktivní životy. Zjistil jsem, že jsou lidé příliš fixovaní na materiálno a ztrácejí povědomí o tom, že nejsou jen biologickými, sociálními a psychologickými bytostmi, ale také spirituálními. Své životy žijí v iluzi, že podstata štěstí spočívá v materiálním blahu. I tento postoj musel však vzniknout z nějaké příčiny a já ji našel ve společensko-hospodářském systému, který klade důraz na ekonomický růst a konzum, zatímco morální hodnoty a lidskost odsouvá do pozadí. To byl důvod vytvořit vzdělávací iniciativu, která ukazuje jiný pohled, než ten, který nabízí současný systém prostřednictvím školství a médií.

– Pro koho je projekt určený?

Projekt je určený všem, kteří cítí, že tu je něco špatně. Je také určený lidem, kteří chtějí mít možnost volby mezi iluzorním a vědomým životem. Je určen lidem, kteří chtějí být skutečně šťastní a spokojení. Projekt slouží jako ukazatel směru pro ty, kteří si neví rady, jak dál a nemají podporu či inspiraci ve svém okolí.

– Jak vypadá život člověka, který ve smyslu odchazime.cz odešel ze systému?

Takový člověk žije v první řadě v harmonii se sebou samým a má otevřené vědomí. Je přirozeně dobrý, opravdu šťastný, a tím pádem i svobodný. Někdo může namítnout, že opravdové svobody nemůže člověk dosáhnout kvůli legislativě země, ve které žije. Já říkám, že legislativa je v mnoha případech produktem nevědomých lidí nebo je určena nevědomým lidem. Až tu bude dostatek vědomých, vše okolo se změní samo, včetně legislativy. Prvním krokem k tomu je však probudit vědomí v sobě a mít svou vnitřní svobodu.

– Jak je vůbec možné opustit systém a přitom vydělávat peníze a chodit do standardního zaměstnání?

Pokud svou práci vykonáváme s láskou a nadšením, baví nás a vidíme v ní více pozitiv, než negativ, tak jsme systém svým způsobem opustili. Kdo rozvíjí svůj koníček tak, že se mu vložená energie do něj vrací třeba jen v podobě dobrého pocitu, potažmo úspěchu, stává se v něm postupně mistrem. Takový člověk si potom lehce přitáhne pozornost těch, kteří jeho služby či produkty budou rádi odebírat.

– V čem nabízíte pomoc těm, kdo se rozhodnou opustit systém?

V ukazování směru. Nelze na to vytvořit univerzální návod. Každý si to musí prožít sám, sám dělat rozhodnutí a sám se potýkat s životními zkušenostmi. Jedině tak může dojít ke skutečnému opuštění systému nebo, chcete-li, k otevření vědomí.

– Jaké konkrétní kroky doporučujete těm, kdo chtějí odejít?

Jde hlavně o to vnímat věci různými úhly pohledu a vytvářet si tím nad vším nadhled. Pozorovat své vzorce chování a postoje a začít je korigovat a měnit. Aktivně si vyhledávat informace, protože ty, které k nám přijdou samy, jsou většinou jen jedním pohledem určité skupiny lidí. Probudit v sobě morální hodnoty, nevnímat například lásku a mír jako klišé, ale jako životní cestu. S takovými základy je odchod ze systému mnohem jednodušší.

– Co je na opouštění systému nejsnazší a co naopak nejtěžší?





Vždy jde o subjektivní pocit. Zatímco někdo vnímá jako těžké změnit své vzorce chování, druhý to zvládne snadno. V jádru je odchod ze systému jednoduchý jako celek, je tu však mnoho klacků pod nohama na naší cestě, mezi které patří například malé sebevědomí, strach, nízký stupeň odvahy,… Vše tak trochu souvisí se strachem, proto se může jevit jako nejtěžší překonat jej – strach “z neznámého”, z reakcí okolí apod. Nejsnazší na odcházení ze systému je dle mě změna vztahu k lidem – umět se usmát, pomoci nezištně apod.

– Jaká je odezva zájemců? A je v množství zájemců nějaký trend?

Setkal jsem se jen s málem negativních reakcí. Pocházeli od lidí, kteří nemají schopnost připustit si, že mají možnost volby. Zkrátka ji vidět nechtěli a chytali se každého slova, který si vysvětlovali po svém a mimo kontext. V ostatních případech jsem se mohl těšit z pozitivních reakcí. Pozoruji, že lidí, kterým se vědomí otevírá či se již otevřelo, stále přibývá. Vidím to nejen prostřednictvím svého projektu, ale slýchám to také od lidí, kteří dělají něco podobného jako já. Pozoruji to i ve svém bezprostředním okolí a v rodině. Každý, kdo má otevřené vědomí, ví, že není sám a že má kolem sebe mnoho lidí, kteří jsou na tom stejně. Vědomí nás všechny totiž spojuje.

– Jaké máte plány do budoucna? Plánujete přejít z virtuálního světa do toho „hmotného“?

Určitě to v plánu je. Protože je hlavním cílem ukázat co největšímu počtu lidí, že mají možnost volby, bude třeba uskutečňovat to časem i mimo internet. Do té doby však může každý, kdo odchází ze systému či již odešel, inspirovat své okolí ve svém počínání a ukázat, že to jde.

 

Dalibor_DavidInformace o Daliborovi: Zakladatel a tvůrce iniciativy Odcházíme ze systému. Rád zkoumá různé úhly pohledu na dané skutečnosti a díky nim nalézá odpovědi na společenské i individuální otázky. Při řešení problémů klade důraz na hledání příčin, nikoliv na potlačování symptomů, jak je zvykem. Ve svých 26 letech se považuje se za vědomého člověka.

 

DĚKUJEME ZA ROZHOVOR!

 

  • Jindřich Pech

    Chtěl bych odejít ze systému ale podle mě nejde přeci jen o změnu pohledu a získání nadhledu ale problém je řekl bych hlavně v tom materialismu protože je všude kolem a mi (lidi) jsme na něj neskutečně navádění prostřednictvím různých reklam atd. takže bych řekl že změnit sám sebe je prvním krokem ale bohužel je pak problém opravdu „odejít“ protože systém to je ve své podstatě samo město které žije lidmi a ti ho tak podporují (utrácí za blbosti i potřebné věci které si podle nich nemohou obstarat sami nebo to neumí bez peněz, třeba jablko si mohou utrhnout ze stromu ale už nevědí kde roste a když vědí tak je to něčí soukromí sad a přece kvůli jablku nebudou opouštět město ne 😀 …) lidé sami kolikrát ani nechtějí ale už nevědí jak jinak … Spíš by to chtělo to souznění s přírodou, aby příroda (tak jako odjakživa po celé věky) dávala nám ale mi ji také, byli k ní mírní a nevybíjeli druhy protože kdyby jsme tu nebyli tak nejsou ohrožené druhy, tenhle pojem by neexistoval. Neměli by jsme těžit neobnovitelné, plyn, ropu atd. jezdit autem ale ne na benzín, na elektriku. Vymýšlet stroje a přístroje které jsou jen ekologické a nikdy naopak, stavět 2-4 generační domy z ekologických materiálů a ne panelové králíkárny a obchodní monstra… Naučit se jak s přírodou koexistovat ve všem a hlavně v energetice atomové, uhelné elektrárny nejlépe zbořit a do každého eco. domu instalovat elektromagnetický indukční motor a nebýt závislí na firmách dodávajících el. energii … Píši jen svůj názor ale máte li k tomu kdokoli připomínku či svůj názor písněte 🙂 …

© Radostné zprávy ;-)
Více:
Vodní víla autor: Сергей Панасенко-Михалкин zdroj: Wikimedia commons
Bytosti přírody – vlnění na hraně skutečna a pohádky

Snad jste se již někdy zastavili v srdci lesa, u zurčícího vodopádu nebo na vrcholcích hor a v tichosti si pomysleli, že...

Zavřít