V nedávném článku jsme se věnovali vědomí rostlin a jejich schopnosti komunikace s námi. Dneska zajdeme ještě o kousek dále.
Marcel Vogel byl po dobu 27 let vedoucím vědeckým pracovníkem IBM a za tu dobu patentoval více než 100 vynálezů. V průběhu kariéry se začal zajímat i organické uplatnění jeho vědeckých znalostí. Na konci jeho výzkumu vyšly najevo překvapivé objevy – rostliny nemohou pouze číst v lidské mysli, ale dokonce jsou schopné navázat kontakt na velké vzdálenosti a množství pozornosti osoby přímo ovlivňuje schopnost rostliny vnímat myšlenky.
Vycházel přitom z pokusů Cleva Backstera, o nichž lidé stále mluví. Backster byl bývalým odborníkem CIA na detektor lži, který vyvinul systém užívaný doteď vojenskými a vládními agenturami. Backter pomocí detektoru lži objevil, že rostliny reagují na lidské činy a myšlenky s příslušnými signály štěstí nebo strachu. Jeho experimentům jsme se více věnovali v předchozím článku.
Když Vogel studoval Backsterovu práci, pomyslel si, že experiment musí být vadný a že nemůže pravdivý. Tak se rozhodl ověřit ho.
Vogel vytvořil spojení mezi rostlinami a wheatstonovým můstkem, což je obvod, který umožňuje testovat elektrický proud. Když Vogel pročistil mysl a začal pomalu dýchat, rostliny neukazovaly žádnou reakci. Když vědomě držel ve své hlavě myšlenku, rostliny začaly dramaticky reagovat. Citlivost rostlin k myšlenkám se přitom jeví naprosto stejná, ať jste od rostliny vzdáleni pár centimetrů, metrů či tisíce kilometrů.
Když zkoumal dvě rostliny najednou a sledoval reakci rostliny na poškození (stříhání, popálení, roztrhnutí), Vogel si všiml, že reakce rostliny se liší v závislosti na tom, kolik moc pozornosti této rostlině věnoval. Uvědomil si, že myšlenky vědce mohou mít vliv na samotný pokus.
Je to jeden z důvodů, proč některé vědecké experimenty v oblasti jemných energií nelze snadno replikovat. Není to vždy jen otázkou vědeckého protokolu, ale jde o vztah.
zdroj
foto: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kapl%C3%A4ndische_Zimmerlinde.JPG