Povídáte si se svými kytkami ať už s těmi pokojovými či na zahrádce? Mnozí z vás zajisté ano a ti zbylí po přečtení tohoto článku mohou začít. Rostliny mají rozvinuté vědomí, se kterým lze navázat kontakt.
Nový výzkum týmu vědců z University of Western Australia (UWA) ukazuje, že rostliny mají dlouhodobou paměť. Výzkumy naznačují, že rostliny mají mentální procesy na vysoké úrovni, včetně schopnosti cítit strach a štěstí, schopnost komunikovat a dokonce i číst ve vaší mysli.
Rostliny mají dlouhodobou paměť
Tým vědců UWA shazoval z výšky květináče s citlivkou stydlivou do měkké pěny, aby rostliny šokoval, ale neublížil jim. Citlivky byly vybrány pro svoji unikátní vlastnost – sensibilitu listů, kdy se při ohrožení zavírají a sklápějí. Lze tak u nich snadno pozorovat reakci na podněty.
Vědci chtěli zjistit, zda jsou rostliny schopny naučit se, že jim šok neublíží. Taktéž se chtěli dozvědět, zda si tento fakt rostliny budou pamatovat delší dobu.
Po několika pádech rostliny přestaly reagovat a naučily se tak, že akce není nebezpečná. Vědci se chtěli ujistit, že to není pouze proto, že jsou rostliny již unavené a tak již reagovat nemohou. Aplikovali tedy jiný podnět, na který rostliny reagovaly okamžitě.
Testy byly prováděny na různých rostlinách po odlišnou dobu. Některé rostliny byly ponechány v klidu po dobu 28 dní od první zkoušky. I po tolika dnech si rostliny vzpoměly na předchozí lekci, kdy se naučily, že není třeba na pád reagovat, přestože na jiné podněty reagovaly.
Jak rostliny myslí bez mozku?
Přestože rostliny nemají mozek a nervové systémy pozorované v jiných organismech s vyšší duševní schopností, vědči začínají uvažovat alternativní systémy. Například vysvětlují, že rostliny mají dobře vytvořené dráhy, jejichž prostřednictvím mohou předávat informace ve formě elektrických signálů.
Rostliny mají pocity
V roce 1966 učinil Cleve Backster ohromující objev, který odstartoval trend lidí, kteří mluví k jejich pokojovým rosltinám.
Backster byl bývalý odborník CIA na detektor lži, který vyvinul technologii detektoru, která je dnes stále běžně používána vojenskými a vládními silami. Právě on provedl experiment na pokojové rostlině dračinec, jak poposuje v knihe „Tajný život rostlin“.
Získal dvě rostliny a jednu z nich připojil na detektor lži. Měl další osobu, která měla za úkol šlapat na druhou rostlinu. Detektor ukázal, že rostlina, která byla svědkem utrpení druhé kytky, projevovala strach.
Backster ve výzkumech pokračoval dál. Rostlina, která projevila strach, byla znovu testována. Do místnosti s kytkou vešlo postupně několik lidí včetně osoby, která předchozí kytce ublížila. Detektor lži na ostatní lidi neukázal žádnou reakci. Ale když vstoupila osoba z předchozího pokusu, opět byl zaznamenám strach. Rostlina danou osobu rozpoznala.
Jak dále zjistil, rostliny prožívaly pocity štěstí při zalévání a dokonce mají schopnost číst lidské myšlenky.
Rostliny umí číst myšlenky
Jednou Backster přemýšlel o tom, jaký další pokus by na rostlinách vyzkoušel a pomyslel na hořící listy rostliny. V tu chvíli, když o poškození rostliny přemýšlel, rostlina začala na detektoru ukazovat reakci strachu.
Tato všechna zjištění Backstera byla poté opakována i dalšími vědci.
Rostliny mohou mluvit
Komunikace rostlin je rozvíjející se obor. Dr. Gagliano provedla nedávno na toto téma výzkum. Ve studii publikované v Oxford Journals v roce 2012 Gagliana vysvětlila zvukové vlny, které jak je již delší dobu známo, rostliny produkují.
Mnozí si mysleli, že jsou tyto zvukové vlny náhodnými vedlejšími produkty reakce dané rostliny na dehydrataci. Ale Gagliano tento předpoklad zpochybnila.
Podívala se na způsoby, jak rostliny komunikují. Obecně známý proces, při kterém vznikají zvukové vlny, se nazývá kavitace. Ta nastává, když jsou rostliny dehydratované. Gangliano nicméně říká, že „aukustické signály vysílané rostlinami jsou tak četné, že je velmi nepravděpodobné, že by každá taková akustická událost byla způsobena kavitací samotnou. A navíc nedávný důkaz nyní ukazuje, že rostliny vytvářejí zvuky nezávisle na dehydrataci a na procesech souvisejících s kavitací.“
Cituje výzkum, který ukazuje, že některé zvukové vlny mohou být vytvořeny převážně stabilním bublinovým systémem xylemového potrubí rostlin.
„Přestože mechanismy používané zvířaty ke vzájemné komunikaci jsou dlouho předmětem intenzivního vědeckého zájmu, studium komunikace rostlin existuje, ale ještě stále není pokročilá,“ píše Gagliano. „Je tomu tak i v případě rostlinné bioakustiky a to je překvapivé, když vezmeme v úvahu, že schopnost vnímat zvuk a vibrace je obecně považována za ukazatel rozvinutější formy vědomí.“
zdroj
Fotografie: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mimosa_pudica_004.JPG
