Radostné zprávy

Pozitivní zprávy, které povznesou duši a obohatí váš život!

5 věcí, které jste o Vánocích nevěděli

Sdílejte naše články a podpořte Radostné zprávy!

Vánoce autor: kodomo no tomo zdroj: Wikimedia commonsVánoce jsou pro mnohé nejkrásnější částí roku, ale mnoho informací o Vánocích zůstává neznámých. Možná by některé takové informace mohly dnešního ducha Vánoc nemile překvapit. Ježíš se totiž nenarodil v prosinci a Santa Claus pochází z pohanské mytologie.

Vánoce se staly kvůli komercializaci naplno oddělené od svých skutečných kořenů. Vnímáme jen světla, ozdoby a koledy, které přehráváme stále dokola. Nicméně Vánoce mají nesmírně zajímavou historii.

1. Vánoční stromeček poprvé ozdobil Martih Luther

Existuje několik verzí příběhu o prvním vánočním stromku v moderní histroii. Například se hovoří o prvním ozdobeném vánočním stromu v Rize, hlavním městě Litvy. Nicméně nejvěrohodnější je příběh zakladatele protestantismu Martina Luthera. Německý teolog a mnich se procházel lesy a nechal se inspirovat krásou hvězd svítících na obloze. Z dálky vypadaly jako větve stromů. Tak se rozhodl uříznout malý stromek a vzít ho domů. Umístil na něj několik malých svíček na větve a odtud se myšlenka zdobeného stromku rozšířila do celého světa.

2. Santa Claus je původně severský bůh Ódin

Podle pohanské mytologie byly Ódinovi zasvěceny oslavy Yule, což je svátek zimního slunovratu. Ten se koná 21. – 22. prosince a je oslavou nejdelší noci a nejkratšího dne, po kterém nastává prodlužování dnů. Jedná se o ekvivalent Vánoc v severské tradici. Bůh Ódin je otcem veškerenstva a jezdí na Yule na svém osminohém koni Sleipnirovi po celém světě. Sleipnir mohl cestovat na velké vzdálenosti během krátké doby stejně jako Santovi saně se soby. Stejně tak děti v severské tradici plnily svoje boty mrkví, cukrem a slámou. Věšily je v blízkosti komínů, aby se Ódinovi létající koně mohli zastavit a najíst. Ódin na oplátku odměňoval děti za jejich laskavost ponecháním dárků, hraček a sladkostí v botech. Nezní vám to podobně?

3. Píseň Jingle Bells původně měla jiný název a nebyla vánoční





Tato anglická vánoční píseň je i u nás spojená s vánočním obdobím. Narazíme na ni ve vánočních reklamách, filmech či při nákupech v obchodních domech. Nicméně tato píseň nebyla vůbec napsána v souvislosti s Vánocemi. Originálním názvem bylo „One Horse Open Sleigh“ a byla napsána pro školní oslavy Dne díkůvzdání konající se na podzim. Postupně se ovšem změnil název a píseň se naplno zabydlela během Vánoc.

4. Jmelí je ve skutečnosti hnůj na větvi

Literárně se jmelí v zahraničí přezdívá jako „Dung on a Twig“, což lze přeložit jako hnůj na větvi. Vzniklo to kvůli tomu, že poté co ptáci snědí bobule jmelí a projdou jejich zažívacím traktem, trus ulpívá na větvích a semínka zůstávají přilepená ke kůře. Jmelí je jinak parazitická rostlina, která nepřežije bez svého hostitele, stromu. Přestože tato stále zelená rostlina byla v keltské kultuře posvátná, polibek pod jmelím nemusí být v kontextu původu rostliny tak poetický.

5. Za Vánoce vděčíme magickým houbičkám a šamanům

Podle antropologa Dr. Johna Rushe pochází legenda o Santovi od šamanů ze Sibiře a artických regionů, kteří se v pozdním prosinci zavřeli v chatrčích podobných týpí s pořádnou zásobou halucinogenních hub. Sob byl spirituálním zvířatem šamanů. Pomocnicí byla mochomůrka červená, červená houba s bílými fleky, rostoucí pod borovicovými stromy, jejíž barvy ne náhodou jsou barvy Santy či Ježíška. Obřady s těmitou kouzelnými houbami způsobili, že lidé viděli elfy a další posvátné bytosti.

zdroj
foto: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1914_Santa_Claus.jpg

© Radostné zprávy ;-)
Více:
Chodidla autor: Pruzi zdroj: Pixabay.com
Proč bychom si měli každý den masírovat chodidla

Naše nebohá chodidla... Den za dnem nám slouží, aniž bychom jim často věnovali větší pozornost. Jsou zavřené v botách, chodí...

Zavřít