Radostné zprávy

Pozitivní zprávy, které povznesou duši a obohatí váš život!

4 jednoduché triky, které vás zbaví stresu

Sdílejte naše články a podpořte Radostné zprávy!
Stres

Alexas_Fotos / Pixabay

Stres je v našich každodenních životech všudypřítomný. Když je pozitivní (eustress), považuje se za prospěšný. Když je negativní (distress), tak omezuje náš potenciál a brání nám v dosažení našich cílů.

Co je to stres?

Stres je něco, co v nás vyvolává tlak a vypětí.

Co se za stresem skrývá?

Náš strach. Strach je běžnou součástí našeho života. V závislosti na jeho intenzitě může být stres mírný nebo silný, nepříjemný, náročný nebo dokonce paralyzující.

Různé zdroje stresu

1. Každodenní starosti – např. to, že nestihnete autobus a dorazíte pozdě nebo to, že nestihnete udělat všechnu práci, kterou jste měli na daný den naplánovanou.

2. Podrobování se strachu – např. mluvení na veřejnosti, pracovní pohovor, nedosažení očekávání vašich rodičů, nebo požadované pracovní výkonnosti.

3. Podrobování se vazbám, občas ochromujícímu strachu, například vytahování staré rány, kvůli které jsme v minulosti trpěli. To zahrnuje nedostatek lásky, pocit opuštěnosti, selhání, ubližování ostatním a strach, že budeme ostatními souzeni.

4. Zrychlující se životní tempo – například strach z čehokoliv nového, ze změny nebo neschopnosti přizpůsobení se.

Strach/stres je film, který točíme my sami. Je jako mentální scénář, který omezuje naše vnímání reality. Naše interpretace přetváří realitu ve falešnou víru v sebe i ostatní.

Stres a především distress odhaluje, že něco není zcela v pořádku, a dovoluje nám se ptát sami sebe “Co způsobuje, že se bojím a jsem vystresovaný?”

Různé stresové reakce

Náš pud sebezáchovy nás nutí jednomu z těchto tří způsobů chování: bránit se, utéct nebo zůstat nehybně na místě.

Stres působí specificky na různých úrovních

1. Mozek

Stres se zaměřuje především na části mozku, které mají na starosti koordinaci, poznávání a emoce.

a) Kognitivní funkce řízené prefrontálním kortexem jako například řeč, paměť a schopnost uvažovat, plánovat a organizovat.

b) Přizpůsobivost – klid, řešení problémů a rozhodovací schopnosti

c) Emoce kontrolované limbickým systémem jako například agrese, strach a radost.

V závislosti na míře stresu tyto schopnosti ztrácíme. To může vést ke ztrátě spontánnosti, depresi a dokonce psychomotorické retardaci.

Limbický systém je střediskem našich impulzů, strachů a vzteku. Je zodpovědný za emocionální zabarvení každé přijaté informace a hodnotí, jestli je nám příjemná, či nikoliv. Jeho hlavní funkcí je vyhodnotit vhodný způsob přizpůsobení v různých sociálních prostředích. Ve stresu se zaměřuje na přežití – bojovat nebo utéct – a zbavuje nás jasného přemýšlení, například ve formě syndromu prázdné stránky (blank page syndrome).

V důsledku toho ve stresu ztrácíme schopnost uvažovat a místo toho dáváme větší průchod emocím. Jako příklad si vezměte třeba pracovní pohovor. Některým lidem se pouze potí ruce, zatímco jiní ani nepřijdou, protože je stres dočista ochromí.

Jak mozek zachází s informacemi?

Představte si svůj mozek jako několikapatrový dům.

Jako první se informace dostane do reptiliánského mozku – jeho instinktivní části. Pokud je tělo v módu přežití, například pokud máte hlad, informace bude zpomalena nebo dokonce zablokována v závislosti na tom, jak velký váš hlad je. V případě, že přežití našeho těla není ohroženo, informace postupuje dále do dalšího patra – limbického systému, emocionálního mozku.

Zde se rozhoduje, jestli je informace příjemná nebo ne. Pokud ano, postupuje dále kortexem. Tím můžete získat odpověď na svůj příklad v matematice. Pokud je ale vyhodnocená jako nepříjemná, selhání je zaručeno! V těch nejhorších případech limbický systém vůbec nedovolí informaci, aby dále putovala kortexem.

Jak limbický systém hodnotí informace? Jako rozhodčí – zvažuje pozitiva a negativa.

Za každou nepříjemnou myšlenku přidává minus a za každou příjemnou plus. Pokud řeknete “Na matematiku nejsem” nebo “Tenhle učitel nestojí za nic” nebo “Nikomu v rodině nikdy matematika nešla”, je to minus. Pokud se ale cítíte pozitivně, dostanete plus.

Abychom pokračovali v metafoře patrového domu, řekněme, že existují dveře z limbického systému do kortexu. Plusy tyto dveře otevírají, zatímco mínusy se je snaží nechat zavřené. Tým, který má nejvíce bodů, vyhrává.

Co dělá trenér před fotbalovým zápasem? Snaží se mluvit k hráčům pozitivně a tím, že říká “Vyhrajeme!” a “Jsme nejlepší”, se informace dostává přímo do kortexu a tým pak dokáže hrát tak, jak nejlépe dovede.

Popravdě, pokud je informace vyhodnocená limbickým systémem jako příjemná nebo velmi příjemná, posouvá jí dále do kortexu, kde je zpracována prioritně.

2. Hormony

Hormony adrenalin a noradrenalin se uvolňují ve vypjatých situacích. Zrychlují náš dech a srdeční rytmus, což umožňuje orgánům, které jsou spojeny s pohybem, navýšit aktivitu v případě nutné obrany nebo útěku.

3. Chování a emoce





Stres vede k:

Závislosti, žárlivosti, ústupu a dokonce podřízení,

Ústupu, který pramení ze strachu projevit své slabosti a nenaplněných očekávání,

Problému říct NE, tendenci vyvarovat se konfliktům,

Překážkám ve všech činech a vztazích,

Ústupu zapříčiněnému smutkem a sklíčeností,

Kompenzacím jako například pitím, kouřením nebo poruchám příjmu potravy.

Aktivita: Jak se osvobodit od stresu ve 4 krocích

Požádejte přítele, aby vás provedl těmito čtyřmi kroky

Krok 1: Pozorujte

Utište se, dýchejte klidně a zavřete oči. Pozorujte jakýkoliv stres, který právě cítíte.

Identifikujte emoce, které ve vás stres probouzí.

Identifikujte fyzické symptomy jako například pocení, dech, vlhké ruce atd.

Identifikujte svou reakci na stres. Utíkáte, postavíte se mu, nebo zůstáváte nečinní?

Poznamenejte si úroveň vašeho stresu na stupnici od 1 do 10.

Pomalu a hluboce se nadechujte nosem a vydechujte ústy.

Krok 2: Prožijte

Přiznejte si svůj stres tím, že si budete uvnitř říkat: “Cítím se vystresovaně, protože….”

Pomalu se nadechujte nosem a vydechujte ústy.

Pokuste se stres cítit tak hluboce, jak to jen jde, spojte se s ním.

Vnímejte emoce, které vyvolává. Často se bojíme tyto emoce prožít, protože si myslíme, že jsou špatné a my tak budeme také špatnými.

Pomalu se nadechujte nosem a vydechujte ústy.

Krok 3: Přijměte to

Laskavě a bez předsudků svůj stres přivítejte. Jako by byl vaší součástí.

Pomalu se nadechujte nosem a vydechujte ústy.

Přijměte to. Jaké pocity to ve vás vyvolává? Jaké fyzické změny pozorujete?

Přivítejte tento nový pocit, prozkoumejte jej, oceňte a rozšiřte. Zatímco přirozeně dýcháte, dovolte mu, aby se rozšířil do celého vašeho těla a pociťte, jak ve vás proudí energie.

Krok 4: Sjednoťte se

Cítíte změnu? Že se ve vás něco uvolnilo?

Buďte připraveni naslouchat novému chápání.

Věnujte tomu samému stresu pozornost. Jak se cítíte teď? Pokud necítíte žádnou změnu, dejte tomu nějaký čas a poté to zkuste znovu.

Nyní ohodnoťte míru vašeho stresu na stupnici od 1 do 10.

Poděkujte si, že jste se o sebe dokázali postarat.

Pokud si uděláme čas na to, abychom přivítali a uvědomili si to, co se děje uvnitř nás, stane se to pro nás stravitelnějším. Dovolujeme si tak více prožívat přítomný okamžik. Poté to pomalu přijmeme, sjednotíme se s tím a pak to i překonáme.

Toto je naše vlastní práce.

Když se odstřihneme od našich pocitů, snažíme se odstoupit a intelektualizovat. Pak přicházejí na řadu emoce. Oproštění se od našeho stresu je známka dospělosti a moudrosti.

zdroj

© Radostné zprávy ;-)
Více:
Meditace harmonie autor: realworkheard zdroj: Pixabay.com
7 meditačních technik pro zaneprázdněné

Nedaří se vám najít čas na meditaci ve vašem nabitém životě? V chaotickém programu je těžké najít si pravidelnou chvíli...

Zavřít